Letní dětská ozdravovna na Vršíčku Tisk
Z Rokycan i odjinud - Historie
Sobota, 02 Červenec 2011 09:40

Návrh na její postavení přednesl poprvé na schůzi okresní komise pro ochranu dítek a péči o mládež 25. 4. 1918 dr. Bohuslav Horák. Vše podpořili také představitelé města, Českého srdce, Spolku pro potírání tuberkulózy a Místního komitétu Čs. červeného kříže. Ozdravovna měla být zřízena zejména pro děti slabé, podvyživené, chudokrevné a rekonvalescenty po přestálé křivici nebo po úplně vyléčené jiné nemoci. Bylo vybráno místo na jižním svahu kopce Vršíčku nedaleko Rokycan. Celá stavba vyšla na 45 000 Kč. Jednalo se o dřevěnou budovu bez podezdívky, v·níž se nacházela ložnice pro 30 dětí, kuchyně se spíží a prostor pro dozor. Ozdravovna byla otevřena v·neděli 24. 8. 1919.

Vrsicek4   Rokycany15

Již v roce 1920 musel být tento pavilon stržen, protože ho napadla dřevomorka. V zimě téhož roku se přikročilo ke stavbě nové ozdravovny na místě původní. Úkolu se zhostil stavitel Josef Pechan, celá stavba stála 120 000 Kč. Nově vybudovaná ozdravovna byla slavnostně otevřena 17. 7. 1921. Kapacita zařízení činila 60 dětí. V roce 1930 byla u ozdravovny přistavena nová jídelna a kapacita ozdravovny se tak rozšířila na 80 míst. „Ústav se skládá z hlavní budovy o třech prostorných ložnicích o 80 lůžcích, oddělených předsíní – šatnou, z kuchyně s přilehlým pokojíkem pro kuchařky a spíží, kanceláře, která jest zároveň ložnicí sociální sestry, učebny a pokoje pro pedagogickou sílu. V zadní části budovy jsou dvě oddělené, zpředu otevřené umývárny, přístřeším kryté, z nichž každá má po 10 výtokových ventilech. Dále jsou při zadní části budovy zřízeny dva záchody pro dívky, jeden pro personál, jeden záchod pro hochy a jeden pissoir. Veškeré záchody jsou opatřeny splachovacími klosety. Ve vzdálenosti asi 20 m od hlavní budovy je samostatná budova izolačního pavilonu, která slouží přechodně pro případ onemocnění některého dítěte. Obsahuje chodbu, pokoj pro nemocné s přilehlým záchodem, pokoj pro ošetřovatelku, opatřený sporokrbem a koupelnu. Dále je při izolačním pavilonu zvenku přístupný záchod pro dívky, záchod pro hochy a pissoir, opatřené splachovacími klosety. Stranou v lese je postavena krytá jídelna. Před hlavní budovou ozdravovny je volné prostranství, na němž si děti hrají, cvičí a koupou se v bazénu tam zřízeném.“

Ozdravovna byla jediným podobným zařízením v západních Čechách. Byla velmi oblíbena a počet dětí, který jí každoročně navštívil neustále stoupal. Denní taxa (ubytování, stravování 5x denně a stálý pedagogický i lékařský dozor) pro děti od 4 – 6 let činil 9 Kč, děti od 6 – 12 platily 10 Kč, děti od 12 – 14 dvanáct korun a konečně nejstarší děti ve věku od 14 do 16 let 14 Kč. Provoz v ozdravovně byl zahájen většinou v polovině nebo na konci května a trval do konce září či do poloviny října v závislosti na počasí. V květnu až červnu zde pobývaly nejmenší děti, od července do srpna byla ozdravovna vyhrazena šesti až čtrnáctiletým. V září se zde rekreovala mládež ve věku 14 – 16 let.

V počátečních letech provozu ozdravovny sem na pravidelné kontroly zajížděl rokycanský lékař MUDr. Říha. Od roku 1928 se ujala praxe, že po celou dobu pobytu dětí zde byl zaměstnán medik nebo lékař. Děti byly pravidelně váženy, neboť přírůstek na váze byl pokládán za nejlepší vizitku ozdravovny. Mimo lékaře na děti dohlížely dvě učitelky, provoz zajišťovala úřednice, kuchařka s jednou pomocnicí a pradlena. Děti se v ozdravovně řídily podle pevného denního řádu. Dbalo se zejména na to, aby byly co nejčastěji v přírodě, dále byl na programu zpěv, hry a tělocvik. Při nepříznivém počasí se děti zabavily ručními pracemi nebo četbou.