Kdy se v Rokycanech poprvé uvařilo pivo, nevíme. První zmínka o pivovaru pochází z roku 1370. Pivovary fungovaly při jednotlivých měšťanských domech, ale vařil i zdejší klášter. Klasické pivovary tak jak je známe dnes, byly v Rokycanech dva.

Již v roce 1732 byla zahájena výroba piva v novém městském pivovaru při cestě na Dobřív. Město ho vlastnilo až do roku 1931, následně byl prodán Jiřímu Šternberkovi, který ho provozoval pod hlavičkou Panský pivovar v Radnicích. Městský pivovar v Rokycanech ukončil činnost v roce 1942. Maximální výstav v tomto pivovaru bylo 11 800 hl, minimální 950 hl.

Zcela nová účelová budova měšťanského pivovaru byla postavena v letech 1900–1901. První várka zde byla uvařena 19. 12. 1901. Pivovar nejprve provozovalo právovárečné měšťanstvo, které ho pronajímalo. V letech 1921–1925 pivovar vlastnil Akciový pivovar ve Štěnovicích, tento majitel zde také ukončil provoz, a to roku 1925. Maximální výstav v tomto pivovaru bylo 9579 hl, minimální 4073 hl.

V současné době probíhá oprava Fitzovy hrobky na původním hřbitově u sv. Trojice, který se postupně mění v park U Plzeňské brány. Hrobka byla již delší dobu v havarijním stavu a přitom jde o jednu z významných, ale téměr zapomenutých rokycanských památek. Hrobka by zřejmě v Rokycanech nikdy nestála, kdyby Fitzovi nejbližší neodešli na onen svět dříve než on.

Johann Fitz byl ve své době nejvýznamnějším rokycanským podnikatelem, managerem a velkoprůmyslníkem (více o něm na Rokypedii).

V předvelikonočním týdnu došlo k opravě nápisu na Mariánském sloupu na Masarykově náměstí. Nyní již vychází správně nejen chronogram, ale latinský text má původní podobu. Zbývá pouze dodat, že nápis v češtině znamená: Ke slávě a cti Panny, věčného krále roditelky, třikrát z  ohně vzešlé. Jan Rauch, Jan Eisel, Jan Gallus, občané rokycanští, opravdu zbožné mysli, postaviti dali.

Díky četným požárům a devastacím se v Rokycanech nedochovalo příliš autentických památek. O to smutnější je, když i některé z toho mála, které tu jsou, chátrají. Jednou z téměř polozapomenutých památek byl donedávna sloup se sochou sv. Václava nacházející se v ulici K Borku.

Pokud jste propadli geocachingu, možná jste rovněž narazili na problém s chronogramem  (datace podle zvýrazněných písmen a zároveň římských číslovek v textu nápisu) Mariánského sloupu na Masarykově náměstí. My měli výhodu v tom, že jsme věděli, k jakému letopočtu se máme dostat. Po dlouhém "lámání si hlavy", po němž nám ale datum stále nevycházelo, jsme sáhli ke klasikovi. Tím je v podmínkách okresu Rokycany Antonín Podlaha (více o něm v naší Rokypedii). Podlaha vydal dvě práce, jednu v roce 1900, druhou o deset let později. V obou z nich přináší přepis textu z Mariánského sloupu. Ani on se nevyhnul nepatrné chybě a tak zcela správnou verzi nápisu sloupu přináší až ve druhé práci Posvátná místa království českého z roku 1910.

Patrně během času došlo k poškození kamene desky Mariánského sloupu a tím i k chybám v textu při následných opravách, které měly vliv i na výpočet chronogramu. Vzhledem k tomu, že se domníváme, že by nápis na sloupu měl být uveden do původního stavu, podali jsme žádost o úpravu nápisu na odbor rozvoje města Městského úřadu Rokycany.

Červeně jsou vyznačeny změny současného a původního textu na Mariánském sloupu.

HONORI ET VENERATIO  

NI VIRGINI AETERNI REGIS

GENITRICI TER EX IGNE

EXILIENTI IOANNES RAVCH

IOANNES EISEL IOANNES

GALLVS CIVES ROKITCA

NENSES GRATIANIMI

ERGO PONIFECERE