|
V Klabavě odhalena pamětní deska Bohumilu Staškovi |
 |
 |
|
Aktuality -
Z Rokycanska
|
|
Středa, 06 Duben 2011 06:30 |
|
V sobotu 2. 4. byla v Klabavě odhalena pamětní deska Bohumilu Staškovi. Podrobnou zprávu lze nalézt na stránkách obce Klabava, www.klabava.rokycansko.cz Více o osobnosti kanovníka Staška lze nalézt na http://zpravy.idnes.cz a cs.metapedia.org/wiki. |
|
K Rokycanům cesta zlatá |
|
|
|
Z Rokycan i odjinud -
Knižní tituly
|
|
Středa, 23 Březen 2011 21:00 |
|
Právě vyšla knížka K Rokycanům cesta zlatá s podtitulem Studie a kritická edice lidových písní z jihozápadních Čech pro dětské zpěváky, hudební a taneční soubory. Autorem knihy je Zdeněk Vejvoda. V úvodní studii se lze dozvědět řadu zajímavých údajů o vzniku a činnosti rokycanských folklórních souborů, ale také dalších souborů z Plzeňska. Větší část knížky přináší noty a texty k celkem 75 lidovým písním z Plzeňska a Chodska, které jsou rozděleny podle věkových kategorií (První třída kašička, Druhá třída růžička, Třetí třída dobří žáci, Čtvrtá třída darebáci zpěváci). Najdete tu písničky známé i neznámé, díky zpěvníku se můžete naučit třeba písničku K Rokycanům cesta zlatá nebo Ta rokycká brána. Knížka vyšla s finanční podporou města Rokycany a byla vydána Klubem tanečních souborů Rokytka Rokycany a Etnologickým ústavem Akademie věd ČR. Má 140 stran a lze jí koupit v informačním centru na radnici nebo v knihkupectví. |
|
Příběh staré fotografie |
|
|
|
Nezařazeno -
Nezařazeno
|
|
Pondělí, 21 Únor 2011 18:48 |
|
Na této fotografii asi každý pozná populárního českého herce Ladislava Peška, o němž si lze základní údaje přečíst na cs.wikipedia.org. Na zadní straně fotografie je pouze stručný údaj Rokycany a datum 3. 9. 1934. Neznáme však další okolnosti Peškova pobytu v Rokycanech a zejména to, s kým je Pešek na fotografii zachycen. Nepoznáte někdo onoho pána? Pomůžete tak odhalit příběh této fotografie. |
|
Otevření šternberské hrobky ve Stupně |
|
|
|
Z Rokycan i odjinud -
Památky
|
|
Úterý, 22 Únor 2011 21:11 |
|
Rokycanský deník přinesl dne 21. února zajímavou zprávu o připravovaném letním otevření šternberské hrobky ve Stupně. Příslušníci významného českého rodu jsou pochováni na několika místech, např. ve šternberské kapli v kostele sv. Bartoloměje v Plzni, v kostele sv. Jakuba v Nepomuku nebo v Zásmukách na Kolínsku. Jednou z hrobek je i ta stupenská. Kdo se jí někdy pokoušel navštívit, ví, že to zatím bylo poměrně komplikované. Její otevření tedy vřele vítáme.
Celý článek je možné přečíst si na rokycansky.denik.cz. |
|
Víte že... |
|
|
|
Z Rokycan i odjinud -
Historie
|
|
Úterý, 01 Únor 2011 13:55 |
|
Víte, že Christoph Willibald (von) Gluck patří k nejvýznamnějším německým operním skladatelům období klasicismu, který byl současníkem W. A. Mozarta? A co měl společného s Rokycany? Je zajímavé, že z Rokycan pocházel jeho pradědeček Simon Gluck.
Více na cs.wikipedia.org. |
|
|
Podána žádost o úpravu nápisu na Mariánském sloupu |
|
|
|
Z Rokycan i odjinud -
Památky
|
|
Pondělí, 04 Duben 2011 18:11 |
|
Pokud jste propadli geocachingu, možná jste rovněž narazili na problém s chronogramem (datace podle zvýrazněných písmen a zároveň římských číslovek v textu nápisu) Mariánského sloupu na Masarykově náměstí. My měli výhodu v tom, že jsme věděli, k jakému letopočtu se máme dostat. Po dlouhém "lámání si hlavy", po němž nám ale datum stále nevycházelo, jsme sáhli ke klasikovi. Tím je v podmínkách okresu Rokycany Antonín Podlaha (více o něm v naší Rokypedii). Podlaha vydal dvě práce, jednu v roce 1900, druhou o deset let později. V obou z nich přináší přepis textu z Mariánského sloupu. Ani on se nevyhnul nepatrné chybě a tak zcela správnou verzi nápisu sloupu přináší až ve druhé práci Posvátná místa království českého z roku 1910.
Patrně během času došlo k poškození kamene desky Mariánského sloupu a tím i k chybám v textu při následných opravách, které měly vliv i na výpočet chronogramu. Vzhledem k tomu, že se domníváme, že by nápis na sloupu měl být uveden do původního stavu, podali jsme žádost o úpravu nápisu na odbor rozvoje města Městského úřadu Rokycany.
Červeně jsou vyznačeny změny současného a původního textu na Mariánském sloupu.
HONORI ET VENERATIO
NI VIRGINI AETERNI REGIS
GENITRICI TER EX IGNE
EXILIENTI IOANNES RAVCH
IOANNES EISEL IOANNES
GALLVS CIVES ROKITCA
NENSES GRATIANIMI
ERGO PONIFECERE |
|
Je statisticky dokázáno... |
|
|
|
Z Rokycan i odjinud -
Lidé
|
|
Středa, 02 Březen 2011 21:17 |
|
 V březnu se v ČR provádí sčítání obyvatel, domů a bytů. První demografický údaj o Rokycanech pochází z roku 1562 a byl sestaven pro daňové účely, podle něj žilo ve městě 228 rodin...
Na přiložených grafech je možné dobře sledovat vývoj počtu obyvatel v Rokycanech a Borku a stejně tak i rostoucí počet domů.
|
|
Celý článek...
|
|
Tip na jarní výlet |
|
|
|
Z Rokycan i odjinud -
Příroda
|
|
Pondělí, 21 Únor 2011 19:00 |
|
 V loňském roce byla nedaleko od Rokycan otevřena Naučná stezka Kokotské rybníky. Více o ní na www.plzenskonakole.cz nebo na www.busovice.cz. Podotýkáme, že velmi pěknou skládačku s popisem stezky a mapkou lze zdarma získat také v Informačním centru Rokycany. Pak už zbývá jen vyrazit...
Stezka byla vybudována především díky iniciativě starosty Bušovic pana Pavla Čechury, který 16. února předčasně zesnul ve věku 57 let. Viz také www.busovice.cz. Můžete mu i během procházky po naučné stezce věnovat tichou vzpomínku. |
|
Vysílání plzeňského rozhlasu |
|
|
|
Aktuality -
Pozvánky na akce
|
|
Pátek, 25 Únor 2011 23:23 |
|
Dovolujeme si Vás upozornit na vysílání plzeňského rozhlasu na frekvenci Plzeň 106,7 MHz u příležitosti jubilea Františka Hyndráka (90) a Jiřího Fišera (55). V rámci cyklů:
S Plzeňáky za folklorem - neděle 27.2. 16.33-17.00 (Fišer)
Špalíček lidových písní - středa 16.3. 19.03-19.30 (Hyndrák)
Pořady je kdykoliv po vysílání rovněž možné vyslechnout v audio archivu Českého rozhlasu http://www.rozhlas.cz/iradio/archiv. |
|
Dne 21. 2. si připomínáme 540 let od úmrtí Mistra Jana z Rokycan |
|
|
|
Z Rokycan i odjinud -
Historie
|
|
Středa, 02 Únor 2011 13:14 |
|
O nejslavnějším rokycanském rodákovi toho víme hodně. Víte ale, že to byl právě on, kdo nechal vytesat do průčelí Týnského chrámu v Praze, kde dlouhá léta působil, výrok „Pravda Páně vítězí“? Nepřipomíná vám to pozdější heslo „Pravda vítězí“ používané na prezidentské standartě od roku 1920? Možná také nevíte, že Rokycana je zpodobněn na Husově pomníku na Staroměstském náměstí v Praze, kde je v tzv. skupince husitů společně s Janem Žižkou, Petrem Chelčickým a Jiřím z Poděbrad. I z toho je patrné, že šlo o jednoho z nejvýznamnějších Čechů té doby. Více informací najdete na naší Rokypedii.
Můžete si poslechnout také krátký rozhlasový pořad o Janu Rokycanovi a Jednotě bratrské http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/zpravy/_zprava/553493.
|
|
Celý článek...
|
|
