Roky končící čtrnáckou se do dějin Rokycan nijak zvlášť nezapsaly. Před dvěstě lety bylo údajně zasazeno pět lip u kapličky Panny Marie Sedmibolestné v ulici Josefa Tomáška. V létě roku 1914 vypukla první světová válka, která poznamenala nejen město (např. zákaz výstavby), ale především jeho obyvatele. Řada mužů byla odvedena na fronty a mnoho se jich již do Rokycan nikdy nevrátilo...

V roce 1914 také zemřela řada významných osobností. K Rokycansku měl vztah Josef Starck, který z tohoto světa odešel 21. 2. ve věku 79 let. Byl považován za vůdce plzeňských Němců, zároveň působil v politice. Vlastnil doly Matylda a Liewald v Břasích a zdejší továrnu na ultramarín, šamotové a kameninové zboží. Na samém počátku března zemřel v Praze ve věku 77 let Josef Ferdinand Lehner. Narodil se v Rokycanech, působil jako kněz (naposledy na Vinohradech) a byl považován za znalce církevní hudby a odborníka v církevním umění a architektuře. Dne 5. 5. skonal v 51 letech Karel Holub, který celý život pracoval jako dělník – mistr v Simonově koželužně (pozdější Marila). Amatérsky se věnoval studiu zkamenělin v okolí Rokycan a ukládal je v místním muzeu.

V roce 1914 zemřeli dva plodní regionální historici Antonín Drachovský (zemřel 13. 5. ve Zbiroze ve věku 72 let). Dodnes známé jsou především jeho Obrazy zbirovské. Vtipně je připomenut na stránkách http://vlastovka.org/?page_id=1702. Druhý Jan Pohl zesnul 1. 7. ve věku 53 let ve Zbiroze, pohřben byl v rodném Mýtě u sv. Štěpána. S tímto historikem se setká každý badatel, jehož zajímá rokycanská smolná kniha či železářství na Rokycansku. Dne 17. 7. ve věku 64 let zemřel komunální politik, člen řady zdejších spolků, majitel cihelny František Veselý.

Abychom však nekončili smutně, v tomto roce se 29. 1. narodil Jaromír Rýzner, který sice nebyl zdejším rodákem, ale v Rokycanech dlouhá léta působil jako duchovní. Dne 16. 8. se narodil Václav Vodák, který se později stal akademickým malířem a své náměty čerpal ze zdejšího okolí.

Přejme si proto, aby ani v roce 2014 nepostihly naše město nepříjemné události, bylo málo zemřelých a naopak se narodilo mnoho zdravých dětí.

Na webových stránkách party nadšenců z Písku je možné shlédnout fotografie starých kol a přečíst si o rokycanských firmách Tripol a Tudor. Vše najdete na http://historickakolapisek.cz/index.php?page=vyrobci_tripol.

Sbírku kol Františka Babického, v níž nechybí ani legendární kola značky Favorit, můžete shlédnout na zámku Luhov u Hracholusek. Ve sbírce stojí na čestném místě milionté kolo Favorit, vyrobené v roce 1978 v rokycanské továrně, cyklokrosové kolo závodníka Červínka nebo jedno z prvních kol Romana Kreuzigera – seniora. Atmosféru doplňuje i spousta dresů.

Stránky zámku najdete na www.zamekluhov.ic.cz/index.html anebo se můžete podívat na stránky pořadu ČT Toulavá kamera, kde je jedna z reportáží věnována právě této lokalitě http://www.toulavakamera.cz/article.asp?id=3197.

První vánoční stromek v Čechách ozdobil pro své přátele v roce 1812 ředitel známého pražského Stavovského divadla. Tento zvyk přišel z Německa a v Čechách se prosazoval pomalu. Ve 40. letech 19. století se stromek objevil v některých bohatých pražských měšťanských rodinách. Jak tomu bylo v Rokycanech, bohužel nevíme, je možné, že v některých zdejších rodinách stromek o Vánocích stál již v 19. století. První „společný“ vánoční stromek byl ozdoben před Vánoci roku 1905 v někdejší opatrovně dětí, dnes budově mateřské školy u Saské brány. První slavnost vánočního stromku se tu uskutečnila v neděli 10. prosince 1905 od 9 hodin. Pod vedením své učitelky ji připravilo osmdesát dětí pro své rodiče, ale i četné hosty – starostu, členy městské rady, děkana a zástupce spolků. Při slavnosti děti zpívaly koledy, recitovaly básně s vánoční tématikou, zahrály hru U jesliček. Stromek byl „pěkně osvětlen s dárky“. Děti dostaly cukroví, ořechy a jablka. Dále se již slavnosti vánočního stromku konaly pravidelně každý rok. Osmá slavnost, která se konala 8. prosince 1912, byla pro velký zájem přesunuta do měšťanské školy dívčí. Tradice přetrvala i v období první světové války, s výjimkou roku 1918, kdy se nekonala z důvodů velké drahoty. Hned v roce 1919 byla tradice obnovena.