Obrázek: Návrh muzejní společnosti na vymezení rozsahu chráněného území na Žďáru, zdroj Státní okresní archiv Rokycany

U příležitosti 70. výročí vyhlášení přírodní rezervace na Žďáru pro vás připravujeme na sobotu 26. května přednášky, které pronesou odborníci přímo na vrcholu Žďáru. Poté bude následovat přátelské posezení v Lomečku. Bližší informace o akci naleznete na našich webových stránkách.

Iniciativa k založení přírodní rezervace na Žďáru vyšla z přírodovědecké sekce Muzejní společnosti v Rokycanech, vedené Bohuslavem Horákem, v březnu 1938. Jejími iniciátory byli především Bohuslav Horák, Karel Cejp a Jan Jágr. Muzejní společnost navrhla rokycanské městské radě vytvoření chráněného území s plochou 15,5 ha ve vrcholové části Žďáru a její členové ho v terénu prozatímně vyznačili v roce 1941. Důvodů, proč chránit toto území bylo více, šlo především o zachování přirozených rostlinných společenstev se vzácnými druhy a jejich ponechání dalšímu nerušenému vývoji, dále archeologický význam lokality či estetická, rekreační a vědecká hodnota území. Zřízení městské přírodní rezervace bylo projednáno a schváleno rokycanským městským zastupitelstvem dne 20. dubna 1942. Nadřízený Okresní úřad Plzeň-venkov schválil tohoto rozhodnutí 20. června 1942. Pod státní ochranu se žďárská přírodní rezervace dostala 13. dubna 1953, když tehdejší ministerstvo školství a osvěty vyhlásilo Státní přírodní rezervaci Žďár na katastrálním území Pavlovsko. Vyhlášku lze najít na http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/scan_vyhlasky/brow.php?frame&ID_DOC=1538&FROM_ZCHRU=&cacheid=1334341806853

Vymezení přírodní rezervace Žďár bylo 18. dubna 1995 novelizováno a současnosti území zahrnuje 25,55 ha. V terénu je hranice vyznačena tabulkami a červenými pruhy na stromech. V dubnu si tedy připomínáme hned tři výročí vztahující se k rezervaci na Žďáru.

Dnes Česká televize odvysílala zajímavost, která se částečně dotýká i Rokycan. Byl nalezen technický průkaz od pancéřovaného vozu K. H. Franka, ve kterém byl v roce 1945 zatčen v Rokycanech. Více zde http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/164298-prukaz-od-pancerovaneho-vozu-krvaveho-psa-franka-nalezen/ .

obr. – bývalá Plzeňská brána

Chráněné jsou též zbytky někdejších městských hradeb. Dodnes je nejlépe zachována část od školy T. G. Masaryka k restauraci Střelnice se zbytky dvou bašt. Průchody přes městské hradby představovaly brány a branky. Jedna z nich zvaná „Branka“ prošla nedávno rozsáhlou rekonstrukcí. Z původních čtyř městských bran – Plzeňské, Nové, Pražské a Saské – se nedochovalo téměř nic. Asi nejznámější z nich byla Plzeňská brána. Vybudována byla roku 1723 a nahradila původní, která byla o něco blíže k městu. Nad branou se tyčil až do roku 1918 rakouský orel, který byl během převratu stržen. V roce 1924 byl při bráně zřízen přechod pro pěší. Již v té době se uvažovalo o její likvidaci. K ní nakonec došlo i přes četné protesty nejen místních, ale i památkářů v roce 1950. Zbytky brány, nápis a znak, je možno dnes spatřit jako komponenty moderní přístavby Muzea Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech. V roce 1932 vznikla také báseň K. Kysely Ta Plzeňská brána.